Jste si jistí, že odpověď určitě znáte a tím prvním vynálezcem je opravdu Thomas Alva Edison? To je ale velký omyl. O čtvrt století ho předběhl Heinrich Göbel.
Technologicky výrobu žárovky zdokonalil a patentoval opravdu Edison v roce 1879, ale není prvním vynálezcem. Jedny z prvních pokusů zahájil hodinář Heinrich Göbel, a to v roce 1802.
Původním povoláním byl učitel. Přistěhoval se ve svých 31 letech z Německa do USA. Otevřel si v New Yorku hodinářský obchod. Vyráběl také tlakoměry a uměl vyčerpávat vzduch ze skleněných nádob. Do nich zatavoval přívodní dráty. Již v roce 1854 se mu podařilo vyrobit funkční elektrickou žárovku.
Heinrich Göbel použil jako svítící tělísko zuhelnatělé bambusové vlákno, které bylo zatavené ve skleněné nádobě. Jeho žárovky měly při světelném výkonu větší technickou životnost. A to asi 220 hodin. Edison v roce 1879 pokládal za úspěch dosáhnout u své žárovky životnosti 100 hodin.
Göbel svými žárovkami osvětloval svůj hodinářský obchod v New Yorku a o další zužitkování svého vynálezu se nepokusil. Neměl dostatek financí na uznání svého patentu. A také problém s napájením žárovek. První žárovky mu totiž praskly.
Došlo k rozepřím a v soudní síní dokázal Thomas Alva Edison, že prvenství ve využití patří jemu.
Dodnes se vedou rozepře mezi historiky, zda za výrobu žárovky opravdu získává druhé místo Thomas Alva Edison.
Princip žárovek zůstal stejný, jen místo bambusového vlákna se teď používá wolfram.
Zajímavostí také je, že první elektrické světlo v naších zemích měl Robertův cukrovar v Židlochovicích. Jeden z nejmodernějších podniků té doby. Zde se rozsvítila žárovka v roce 1880. O rok později, také svítily žárovky na Pařížské výstavě a Daňkova strojírna v Praze. První divadlo s vlastním osvětlením se stalo Mahenovo divadlo v Brně a Národní divadlo v roce 1883.