Obecný princip filtrování vody je znám již od doby před tisíci lety, a seznamují se s ním již děti v průběhu školní výuky. Nečistoty se zachytávají díky jejich velikosti mezi filtračním materiálem, jímž pak prochází pouze vodní masa. V praxi jde však o to, aby filtrace byla dostatečně účinná, nebyla příliš finančně nákladná, a filtrační médium bylo možno bez problémů měnit.
U bazénů je to konkrétně tak, že existují dva typy filtrací – kartušová a písková. Kartuše se vyrábí z papíru a je to něco podobného, jako filtry v překapávači na kávu. Kartuše ovšem nemá takový výkon a doporučuje se pouze pro malé bazénky a vířivé vany. Většina zahradních bazénů, včetně těch nadzemních, kulatých o průměru čtyři metry, je již připojena na pískovou filtraci.
Výkon čerpadla versus velikost zrn písku
Písek do filtrace v bazénu musí mít přesné parametry, jinak by se celý systém zhroutil, nebo by vůbec nefungoval. Jde zejména o velikost zrnek, která musí být téměř všechna stejná, v optimálním rozmezí od 0,6 mm až do 1,2 mm. Většími zrníčky by mnoho nečistot proklouzlo a filtrační systém by ztrácel na významu. A zrnka příliš malá by zas nemohla dostatečně rychle propustit vodu, a to by znamenalo kolaps čerpadla, jeho poškození či přímo zadření.
Ostrost hran – když naberete do ruky jemný píseček z pískového lomu v Suchdole nad Lužnicí, budou zrnka většinou omletá díky erozivním procesům v přírodě. Otupělé hrany písku jsou skvělé při koupání a pohybu na pláži, ale ve filtraci být nesmí, tam je naopak důležité, aby byly hrany zrn velmi ostré. Čím méně zaoblené budou, tím více nečistot zachytí. K erozivnímu procesu pochopitelně dochází i v bazénové filtraci, časem se hrany obrousí, a to je vhodná chvíle pro výměnu filtračního písku za nový. Naštěstí je filtrační písek levná záležitost a jeho výměnu postačí provést jednou za dva až tři roky.