V posledních letech je kolem celého tématu kryptoměn velký poprask, a to hlavně díky Bitcoinu a podobně zvučným kryptoměnám, jako například Etherum, Stellar, Lumens či Litecoin. Mnohé vlády se snaží o to, aby pod pokličku krypto světa nahlédlo co nejméně lidí a jiné naopak tvoří svoji vlastní měnu. Abychom si mohli odpovědět na otázku týkající se budoucnosti světové ekonomiky, musíme nejprve zjistit, jaké jsou výhody a nevýhody oproti digitálních peněz oproti těm běžným.
První a také jedna z těch největších výhod je jejich decentralizace. Jeden coin má stejnou hodnotu jak v Austrálií, tak i například v Grónsku. Jelikož nad ním nemá žádná vláda, jedinec ani banka dohled, nemůže ho regulovat a tím pádem měnit jeho hodnotu, např. inflací. Jeho množství je předem dané a nelze vytisknout či jiným způsobem přidat další do oběhu, jako se to děje s klasickými měnami. Další nespornou výhodou je (téměř absolutní) anonymita. V případě Bitcoinu však není anonymita absolutní a jeho odesílatele lze vystopovat dle bitcoinové peněženky. Tenhle problém řeší relativně nová kryptoměna Monero. Samotný vygenerovaný klíč je unikátní a neobsahuje žádné vodítka k osobě, která s ním manipuluje. Proto je výhodnější ukládat si měny na hardwarové peněžence. Jako poslední výhodu bych uvedl, že každá peněženka obsahuje kompletní historii provedených transakcí. To znamená, že ze všech zařízení připojených do systému stačí jeden pro jeho kompletní obnovu. Oficiální název tohoto seznamu je tzv. Blockchain. Nemůže tedy, alespoň prakticky, zkolabovat.
Každá mince má ale dvě strany, dokonce i ta digitální. Hlavní proti je potřeba internetového připojení. Pokud nejste online, můžete mít i všechny coiny světa, ale nekoupíte si ani rohlík. Kryptoměny jsou stále mladé a jejich integrace je zatím nedostatečná. Je to právě jejich volatilita, co většinu lidí odradí je akceptovat jako platidlo. Na tuhle nevýhodu bych se díval spíše z krátkodobého hlediska, protože právě jejich nestabilita je to, co nám umožňuje profit. Ovlivňují je zejména různé světové ekonomické události jako například krachy bank či pády burz.
Můžou je ovlivnit i prohlášení které jsou mnohdy podpořeny vládními vyjádřeními za účelem snížení jejich popularity. I tak je ale z dlouhodobého hlediska jejich hodnota stále rostoucí. To potvrzuje i fakt, že některé státy už přijali Bitcoin jako oficiální měnu.
Otázka, či kryptoměny někdy nahradí klasické peníze, je tedy spíše písní budoucnosti. Faktem ale zůstává, že je více než pravděpodobné, že dokud existuje internet, kryptoměny jsou téměř nezničitelné. Budou se vyvíjet po boku těch klasických až do bodu, v kterém je předčí.